Haima Ostrava, z.s.
Klinika dětského lékařství FN Ostrava

"Život je boj, ale bojovat se musí". To je jeden z krásných vzkazů, který visí na chodbě na hemačce. Co když už ale nemáte sílu? Co když tušíte, že jde všechno do háje? Co když nepomáhají slova útěchy? Co když to chcete vzdát? Co když vás svírá obrovský strach, že se to může stát i vám? Co když máte chuť od všeho utéct? Co pak?

Během včerejšího "Tvůrčího odpoledne" se mi tento citát honil hlavou. Znovu jsem si uvědomila, jak náročné povolání mají všichni lékaři a sestřičky, kteří tak často čelí nesmírně těžkým situacím (opravdu, klobouk dolů za to, co děláte).

Viděla jsem maminky, které potřebovaly zodpovědět spoustu otázek a byly vděčné, když se jim dostalo odpovědi. Vnímala jsem i jiné rodiče, kteří si naopak vytvořili kolem sebe bublinu a nechtěli být rušeni.

Každý v náročných chvílích potřebuje něco jiného .

"Nikdy to nevzdávej", "Držíme vám všem palce i všechny prsty na rukou a na nohou, ať vše zvládnete. Myslíme na vás" - to jsou další ze vzkazů na nástěnce.

• Ne, diagnózu nikdo změnit nedokážeme, ale stojíme při vás a ze všech sil se pokusíme vás tím temným údolím protáhnout.